Czech

Jill Rogoff se narodila na Novém Zélandĕ, dnes žije v Jeruzalémě. Její repertoár je nezvykle široký — specializuje se na lidovou hudbu. Známá je zejména jako citlivá interpretka britských a keltský písní. V posledních letech začala svůj repertoár rozšiřovat o středověkou a sefardskou lidovou tvorbu. Skládá i svoje vlastní písně a zhudebňuje cizí texty.

Jill se po řadu let účastnila izraelského národního folklorního festivalu Jakubův žebřík. Pořídila i řadu rozhlasových nahrávek pro Izraelský párodní rozhlas a rozhlasové stanice ve Velké Británii a Severní Americe.

Roku 1998 zpívala Jill Schubertovy písně na koncertním turné po Izraeli. V téže době pokračovala ve studiu interpretace umělecké písňové tvorby u Judi Axelrodové, Neila Jenkinse, Evelyn Tubb a Anthonyho Rooleye, Poppy Holden a Margaret Peckham. Účastnila se také v Evropě interpretačních kursů středovĕké hudby, které vedli členové souborů The Dufay Collective, Sirinu a Boston Camerata, Vivien Ellisová, Shira Kammen, Marcin Bornus-Szczyciński, Oswald Hebermehl a Bari Moscovitz-Seidelman a Jiří Hodina.

V roce 2002 a 2012 přinesly Jill mimořádný úspěch dva koncerty v USA, Evropě, Austrálii a na Novém Zélandĕ.

Její první, dnes rozebrané sólové album, Through An Open Door (Otevřený eřmi, 1990), zahrnuje širokou škálu lidový písní z Anglie, Irska a Skotska. The Celtic Cradle (Keltská kolébka, 1994) představuje neobvyklý tr&yacutepýběr lidový kolébavek, většinou na původní texty v keltský zycích. Roku 1995 získala tato nahrávka cenu NAPPA Gold Seal, a Parent’s Choice Silver Honour Award. Třetí sólová nahrávka, Across the Narrow Seas (Přes mořské úžiny, 1996) je věnována především irské a skotské tvorbě.

Roku 2002 nahrála pět nových písní v řeči ladino pro album Dí Ke No Es Tadre, nedávno vydané v Izraeli a vysoce oceňované doma i v zahraničí. Její čtvrtá sólová nahrávka, The King’s Well (Králova studně, 2003), uvádí některé její vlastní písně a zhudebnění cizí poezie. Jeji poslední CD album vyšlo pod názvem, The Voice of the Wanderer (Poutníkův hlas, 2006), které představí židovské lidové písně z celého světa v několika jazycích.

V rámci své muzikologické činnosti se Jill snaží uchovat pro příští generace málo známé židovské písně z celého světa a některé vzácné lidové francouzské písně ze sbírky svého přítele folkloristy. V poslední době shromáždila jedinečnou sbírku písní z doby anglického krále Jakuba II, zahrnující tři sta dvě písně v angličtině, lallans, skotské gaelštině, gaelštině, gaelštině z ostrova Man a cornwallštině, které by v nejbližší době chtěla vydat tiskem.

Jill je zakládající členkou izraelské národní asociace pro folklorní hudbu IFS; jeden rok byla redaktorkou jejího měsíčníku Folk Notes(Israel). Je také zakladatelkou jeruzalémského harfového kruhu Nevel, založeného roku 2002.

Jill Rogoff je možné kontaktovat na adrese: rogoff@netvision.net.il nebo na faxovém čísle 972-2-679-0410.

SPOLEČENSTVÍ
Časopis Horního sboru ČCE Vsetín
Redakční rada : J. Buzková, P. Čmelík

‘Společně’ — to je název aktivit, které pořádá naše středisko Diakonie na Vsetíně. Poprvé jsme společně tancovali v dubnu na plese v domě kultury, podruhé jsme se sešli tentokrát v našem kostele v sobotu 12. 11. Společně při hudbě – věřící i ne-věřící, gadžové i Romové, hornoevangelíci i hosté, mladí i staří, zpěváci i nezpěváci, profesionálové i laici… Společné setkání bylo mezinárodní, mezikulturní, mezižánrové… Společně jsme mohli poslouchat písně, hru na varhany a také si zazpívat. Byla mezi námi Jill Rogoff – zpěvačka a písničkářka z Izraele, která předvedla v doprovodu kytary a malé harfy sefardské písně (lidové písně židů, kteří žili ve španělsku) většinou s milostnými motivy. S touto velmi milou a bezprostřední ženou jsme se setkali společně ještě před koncertem v našem malém sále a pobesedovali o jejím životě, zpívání a skládání písní. Pro-středníka – překladatele – jsme ovšem potřebovali, Dan Pala překládal pohotově jak z ivrit, tak z angličtiny, podle toho, jak se Jill Rogoff rozhovořila. Druhým hudebním blokem byl varhanní minikoncert Daniely Feltlové, profesorky na církevní konzervatoři v Kroměříži. Zahrála nám preludia, kantáty a fugy – dílka zvučná, skladatelů méně zvučných jmen. Její hra i povídání o sobě, o hudbě vyzněly jako pozvání k poznání i tohoto žánru.

Třetí částí koncertu bylo vystoupení hudební skupiny vytvořené z klientů, dobrovolníků a pracovníků Romaklubu, který je součástí práce Diakonie mezi Romy. Procítěným, tklivým hlasem zpívala především Adéla Tulejová romskou hymnu a další 3 romské písně. Poslední účinkující Gejza Horváth z Brna, představil, jako správný písničkář sám svoje písně i sebe (a možná naboural některým z nás naše představy o Romech). K původním lidovým romským písním jsme se mohli přidat a zpívat společně s ním. Společně jsme si zazpívali také v přestávk´ch, při střídání interpretů: valašskou lidovou Beskyde, Beskyde a spirituálovou Vstaň a pojď’v onen kraj, kam jdu já – a jak nám to společně šlo! Až jsme se divili! — MM

Maskil, 7 května, 2003

Arvolikos d‘Almendra…

“Krásný hlas, prostý a přitom působivý projev, spolu s elegantním zjevem zpěvačky a nádhernou melodikou sefardských i aškenázských nápěvů přinesly tentokrát divákům v zaplněné děčínské synagoze mimořádný umělecký zážitek.”

Děčínský deník, 7 května, 2003

Izraelská zpěvačka rozdala radost

“Kdo přišel v pondělním večeru do děčínské židovské synagogy, určitě nelitoval. Jednak proto, že prostory skoro sto let staré kulturní památky nabídly příjemný chládek po tropickém dni, ale hlavně: pořádnou porci osvěžení nabídla všem příchozím Jill Rogoff, izraelská zpěvačka, žijící v Jeruzalémě. Do Děčína přijela na několikadenní návštěvu svých přátel a děčínským posluchačům se poštěstilo být publikem vůbec prvního koncertu této umělkyně v České republice.” — Josef Suk

Jill Rogoff: současné tématické programy

Stručný popis koncertních programů, které má Jill v současnosti na repertoáru

Třpytivý kruh lásky: Tento nový program se opírá o Jillin trvalý zájem o poezii a staré balady. Robert Burns, Sir Walter Scott, Thomas Moore, William Butler Yeats a John Masefield zastupují básníky 18. až 20. století. Balady, mezi nimi i díla, psaná ve francouzštině a jazyku ladino, pocházejí ze středověku i pozdější doby. Některé nápěvy jsou staré, jiné v pozdějších dobách vymysleli zpěváci z celého světa. Úpravy několika z nich pro harfu, které napsala Jill, zachycují city, často se skrývající mezi řádky těchto starobylých textů. Není však třeba mít strach: některé z těchto písní ve skutečnosti končí dobře! Tento program je skutečně kouzelný.

Králova studně: Přehlídka písní, které Jill napsala na své vlastní texty a na cizí texty v několika jazycích (angličtině, ladinu, hebrejštině a francouzštině). Některé z těchto písní zpívala na svých dřívějších koncertech; tentokrát mají posluchači možnost slyšet její sebezpytující repertoár v rámci jednoho tématického programu. Ať se doprovází na kytaru, harfu, nebo klavír, nebo zpívá bez doprovodu, Jill nechává posluchače nahlédnout do svého srdce – zpívá o rodině a přátelích, a o pocitech své duše. Poezie, kterou vybírá z mnoha dob a míst, nechává její osobní vyznání znít na pozadí různých nálad. Prožitek z programu posluchače dojímá.

Vizitka: V tomto programu nabízí Jill vzorky několika žánrů hudby, kterou zpívá – jedinečnou kombinaci lidové hudby různých kultur (zejména tvorby z britských ostrovů – i keltské – a hudby sefardských židů), středověkých písní, svých vlastních písní a svých zhudebnění cizí poezie. Program také dokládá Jillin hluboký zájem o různé jazyky a kultury – zpívá písně v angličtině, ladinu (židovsko-španělském jazyce), latině, hebrejštině, velšštině, gaelštině, skotské gaelštině a staré francouzštině. Posluchači s ní cestují širokým spektrem prožitků a citů, které je dojme a obohatí.

Poutníkův hlas: V posledních několika letech Jill studovala židovské písně z celého světa. Tento program zachycuje její cestu lidovou tvorbou vzájemně tak vzdálených zemí, jako jsou Polsko, Rhodos, Maroko, Kurdistán a Izrael; cestu od paraliturgické hudby po světskou; od poezie rabínů Yehudy Haleviho a Bialika k vlastním zhudebněným veršům; v hebrejštině, ladinu, jiddiš a kurdštině – posluchači putují spolu s Jill po těch stezkách židovské kultury, po kterých nikdy předtím nekráčeli.

Zářící hvězdo, slyš mé volání! Tradice a rituály Britských ostrovů: Tento program původně vznikl pro významný pěvecký festival Abu Ghosh, který se koná u Jeruzaléma; dokládá šíři Jillina zájmu o kulturu Britských ostrovů. Zpívá tu většinou v různých keltských jazycích (gaelština, skotská gaelština, velšština a gaelština z ostrova Man). Několik písní je anglických. Jill uvádí své posluchače do vzrušujícího a jímavého světa různých hudebních stylů, od paraliturgického duchovního zpěvu k písním o denním životě. Na této kouzelné cestě potkáváme nevinná venkovská děvčata, vášnivé milence, těžce pracující dělníky a představitele duchovního stavu; setkáváme se s různými vírami (křesťanskou, pohanskou, židovskou) v různých koutech Britských ostrovů.

Růže & vřesy: Obrazy žen ve středověké a lidové písni. Jill seznamuje posluchače s pozoruhodně pestrou paletou ženských portrétů – některé byste chtěli mít za snachy, jiné byste nechtěli potkat ve tmavé uličce za tmavé noci. V programu plném humoru a člověčiny předvádí obrazy žen z posledního tisíciletí v písních, pocházejících ze Středního Východu i Severní Ameriky: v písních pravdivých a fantastických, laděných duchovně i živočišně, spřádajících různé doby, místa a kultury v bohatou směs, provokující k zamyšlení.

Zimní píseň: Jill medituje o způsobech, jakými se lidé zabavovali sami a mezi sebou – za oněch dlouhých, studených, zimních nocí doby před vynálezem elektrického osvětlení. Putuje se svými posluchači od vznešeného ke směšnému, od temných stránek lidské povahy k doufání a naději. Program se soustřeďuje především na Briské ostorvy – včetně jejich keltských společenství. Zahrnuje ale i řadu jiných kultur, včetně židovské a středověké. Od dopisů k baladám, od poezie k vyprávění; od tisíc let staré písně ve staré provensalštině k nedávno napsaným písním v lidovém stylu, nejlepšími současnmi písňovými skladateli: to vše tvoří jedinečný kulturní prožitek.

– další programy, které Jill připravuje: paralelní program k Růžím a vřesům, který bude věnován obrazům mužů v lidové hudbě, a program, středověké tvorby od Irska k českým zemím.

Cesta vlakem kolem světa: V tomto programu bere Jill menší děti (ve věku 5-10ti let) na hudební cestu po mapě světa. (Poznámka pro organizátory koncertu: vynikající pomůckou je skutečná mapa, na které Jill může dětem ukázat, kde která země leží.) Začíná, samozřejmě, na Novém Zélandu, směsí maorských písní. Zastavuje se v takových zemích, jako je Izrael (kde v současné době žije), Polsko (odkud pocházel její otec), na několika dalších místech v Evropě, ve Velké Británii a v Severní i Jižní Americe. Na různých místech 40ti minutového programu Jill učí děti zpívat refrén písně, nebo celou píseň. Vybírá si jen texty a/nebo melodie, které se snadno zpívají. Například píseň z Izreale je doprovázena pohyby rukou. Místo, co by učila děti zpívat v hebrejštině, ukáže jim, jak pohybovat rukama, a děti se na to soustředí – všeobecné veselí je téměř zaručeno! Tento mezinárodní program, který byl nadšeně přijat ve Spojených Státech, lze upravit podle potřeb dětského publika v různých zemích.

Co je národní píseň?: Tento 40ti minutový program je určen starším dětěm (od 13 let výše), a zvlášť se hodí pro mládež, která navštěvuje hudební školy. Jill začíná slavnou irskou písní Danny Boy, pak se vrací do minulosti, do časů provencalských trubadúrů, aby ukázala, jak byla vzájemně po staletí propojena tvorba uměleckých a lidových písní. Dál pokračuje přehlídkou různých žánrů, kultur a jazyků, a končí jednou ze svých vlastních písní, Racheli, v angličtině. Tento program, který posluchače vede k přemýšlení, byl dobře přijat ve Spojených Státech, a Jill ho nabízí i jinde.